Minulé akce – 2021

 


Raider sraz 2021

(17.6. – 20.6.2021)

 

Po delších diskusích rychlém a plánování jsme společně prožili další Ćesko-Slovenský Raider sraz. Během „sedmičky“ vyšlo snad úplně vše…

 

16.6.2021:

Středa 16.6.2021 byla takový „nultý den“, protože se nás několik shodlo, že se chceme potkat již o den dříve a tak jsme na akci vyrazili již ve středu. Cesta na místo srazu neprobíhala v tak velkém počtu účastníků „České sekce“, jako v předchozích ročnících, což bylo způsobeno tím, že její většina mohla z pracovních důvodů vyjet až ve čtvrtek, či v pátek. A tak jsme z Mladé Boleslavi vyjeli s Jankou přes Nymburk až do Poděbrad, kde na nás čekali první naši středeční souputníci – Jirka s Majkou.

Po krátké pauze jsme pokračovali na Kolín, Chvaletice, Přelouč a Pardubice, odkud jsme se stočili na jih na Chrudim, kde se k nám přidali Pepa a Katka. Po natankování jsme uháněli na Čankovice, Stradouň a Zámrsk, abychom pokračovali na Dobříkov a Choceň. Tam jsme díky vůdci kolony krátce zakufrovali a v obrovském si dali další pauzu. Navedeni na správný směr jeli jsme dál na Brandýs nad Orllicí,  Ústí nad Orlicí a po krátkém poskakování v koloně jsme odbočili na Ostrov, Lanškroun, Krasíkov, Kosov a Zábřeh, kde jsme se stočili na Bludov a Šumperk.

To jsme již měli velký hlad a tak jsme do místa konání Raider srazu chtěli jet původně cestou na Velké Losiny, Rejhotice a Nové Losiny, rozhodli jsme se zastavit ve Vykýřovicích na obědě v restauraci „U řízku“. Najedli jsme se a po zhruba hodině jsme pokračovali dál na Rapotín..

Jaké však bylo naše překvapení, když jsme po ujetí cca půl kilometru zahlédli vlevo od silnice řadu zaparkovaných Raiderů… To „Moravská“ a „Slovenská“ sekce obědvala na dohled – pouze za mírnou zatáčkou od nás… Odbočili jsme tedy, pozdravili se a protože také oni byli po obědě, nasedli jsme po krátkém povídání na motorky a vyrazili do cíle naší cesty. Po upozornění Dity na jakousi uzavírku jsme se všichni vrátili do Šumperku a přes Bratrušov, Kopřivnou, Hanušovice, Jindřichov a Brannou jsme dorazili do Ostružné.

Po zaparkování a vybalení se blížil večer, dali jsme si pivo, jídlo a konečně jsme měli víc času začít si pořádně povídat.

 

17.6.2021:

Ve čtvrtek 17.6. začala oficiální část 7. Raider srazu. Mnoho lidí již bylo na místě a tak jsme mohli již ráno vyrazit vstříc zážitkům tohoto dne. Ještě předtím jsme však museli splnit slib, tj. krátké svezení paní provozní a slečny recepční na našich strojích. Pomohl v tom Adam, který se uvolil svézt paní provozní, ale také Janka, která jí zapůjčila přílbu, bundu, šátek a rukavice a také Alžběta, která totéž zapůjčila slečně recepční, kterou jsem si za sebe vzal já. Vyrazili jsme na Lipovou Lázně a Jeseník, stočili se na Arnoltovice a protože nám již prozváněli ostatní účastníci („kde že to jsme?“), otočili jsme se a uháněli zpátky do Ostružné.

Většina již nečekala a vyrazili na Jindřichov, Hanušovice, kopřivnou a Bratrušov do Šumperku, odkud se stočili na Bludov, Klášterec a Červenou Vodu až na rozhlednu Suchý Vrch. Já s Adamem, Jankou a Rudou s Alžbětou jsme jeli za nimi, pouze jsme minuli odbočku na Suchý Vrch, ale asi po třech kilometrech jsme se vrátili.

Hlavní skupina již měla po občerstvení a tak jsme všichni vyrazili zpět. Paradoxně stejnou trasou, protože nás čekala zastávka na Kladském sedle a pak oběd na Medvědí boudě. Vyrazili jsme tedy opět na Červenou Vodu, Bukovice, Olšany a Bludov do Šumperka a dále na Hanušovice, kde jsme odbočili na Staré Město, Novou Seninku a na Kladské sedlo. Tam už na nás čekali Tomáš s Luckou a po občerstvení jsme všichni pokračovali zpět „dolů“, abychom po chvilce odbočili „nahoru“ na Kunčice a úzkou lesní cestou jsme dojeli až na Medvědí boudu, kde jsme se naobědvali.

Čtvrteční trasa má tvar zvláštního „pavouka“ – po jídle jsme se vrátili zpět do Hanušovic, abychom odbočili opět na Jindřichov a Brannou a pokračovali až do Ostružné.

 

18.6.2021:

Páteční trasa proběhla ve znamení první Spanilé jízdy, která vedla již trošku známou cestou na Brannou, Jindřichov a Hanušovice a pokračovala směrem na Červený Potok až na Dolní Moravu a Velkou Moravu. Tam – na velkém parkovišti pod stezkou v oblacích jsme po nezbytném fotografování naši první Spanilou jízdu ukončili.

Opět bylo příšerné horko, museli jsme se tedy občerstvit a poté se většina z nás rozhodla pokračovat ve společné vyjížďce. Naplánována byla cesta do Neratova – do místa, de je krásně  a velmi zajímavě zrekonstruovaný kostel. Vyjeli jsme tedy zpět na Červený potok a pokračovali na Králíky a Mladkov. Tam jsem přehlédl odbočku na České Petrovice, ale po asi dvou kilometrech jsme se vrátili a odbočili správně. Další – velmi krásná cesta pokračovala na Bartošovice v Orlických horách a Vrchní Orlici až do Neratova.

Po shlédnutí opravdu krásného kostela s netradičně prosklenou střechou jsme se přesunuli do místní restaurace na oběd a po cca hodině jsme se rozhodli vrátit do Ostružné. Horko bylo skutečně úmorné a tak jsme jeli zpět na Bartošovice, Mladkov, Králíky, Červený Potok, Hanušovice, Jindřichov, Brannou až do Ostružné.

Měli jsme toho v pátek opravdu dost. Horko nás unavilo a tak jsme vůbec nelitovali kratší trasy a dřívějšího příjezdu do místa ubytování. Ostatně tam už na nás čekali další kamarádi, kteří dorazili v pátek a kromě dobré večeře a osvěžujících nápojů také první kolo turnaje v bowlingu.

 

19.6.2021:

Také sobota začala symbolickou Spanilou jízdou a myslím, že tato Spanilka byla díky zvolené trase skutečně asi jedna z nejkrásnějších. Po snídani jsme vyjeli na již trošku „profláknutou“, ale stále pěknou trasou na Brannou, Jindřichov a Hanušovice, pokračovali jsme na Kopřivnou a Bratrušov až do Šumperka, kde jsme u OMV benzinky natankovali. Vlastně to bylo příjemné přerušení 2. Spanilé jízdy 7. Česko-Slovenského raider srazu, protože jsme si trošku oddálili krásný závěr této Spanilé jízdy. Po občerstvení studenými nápoji jsme tedy vyrazili na Rapotín, Velké Losiny, Loučnou nad Desnou a Kouty nad Desnou, abychom překrásnými serpentinami vystoupali až na Červenohorské sedlo.

Na tomto místě skončila oficiální část 2. Spanilé jízdy. Nejprve jsme opět provedli nezbytné fotografování – není úplně obvyklé vidět tolik krásných Raiderů pohromadě. Následně jsme se opět museli občerstvit, protože horko bylo vskutku obrovské. Proto se také část jezdců rozhodla pokračovat „na koupačku“ do přírodního koupaliště směrem na Jeseník. Další vyrazili individuálně dle své nálady na své trasy, zatímco „naše“ skupina se rozhodla vyrazit na vynikající makrelu do hanáckého městečka Leština.

Samozejmě jsme nechtěli jet přímo trasou, ale naopak jsme si to chtěli zpříjemnit nějakými hezkými zatáčkami. Sjeli jsme tedy (opět stejnými nádhernými serpentinami) „dolů“ do Koutů nad Desnou, Loučné nad Lesnou a ve Velkých Losinách jsme odbočili do Petrova nad Desnou, Sobotína a krásným rychlým a zatáčkovitým lesním úsekem až na zastávku „Skřítek“, kde jsme krátce zastavili a udělali si pár společných fotek. Následně jsme pokračovali do Rýmařova, kde jsme odbočili na Horní Město, Tvrdkov a Dolní Libinu, a pokračovali jsme na Lazce, Medlov, Úsov a Dubicko až Leštiny, kde jsme si dali v místní restauraci slavné a vynikající makrely (dva z nás si je dokonce vzali na cestu sebou až do Ostružné.. 🙂 ).

Pak již jen rychlý návrat přes Lesnici, Sudkov, Šumperk a „klasickou“ trasou na Bratrušov, Kopřivnou, Hanušovice, Jindřichov a Brannou až do Ostružné.

Kromě večeře, družné zábavy, popíjení a klábosení, proběhlo druhé kolo bowlingového turnaje a ve večerních hodinách také jeho vyhlášení.

A pak již další povídání, popíjení, výměna zkušeností, žertování, klábosení… Poslední skupinky se rozcházely do pokojů kolem třetí hodiny ráno…

 

20.6.2021:

Všechno hezké jednou končí a tak byla neděle opět ve znamení smutného, ale nutného loučení.

Potřeboval jsem ještě provést závěrečné vyúčtování v recepci a tak jsme s Jankou nejprve máváním vyprovodili většinu účastníků. Počkali na nás Pepa s Katkou a byli jsme rádi, že v těchto chvílích (trošku připomínajících smutnou kocovinu) nepojedeme domů sami.

Naše nedělní cesta domů – tedy alespoň její první část – nemohla vést jinudy a tak jsme jeli opět na Brannou, Jindřichov a Hanušovice, poté na Červený Potok a Králíky, abychom po krátké zastávce pokračovali směrem na krásné Pastviny, Žamberk, Hejnici, České Libchavy, Rozsochu, Choceň, Dobříkov, Stradouň a Hrochův Týnec až do Chrudimi. Tam jsme se rozloučili s Pepou a Katkou a my s Jankou – již sami dva – pokračovali jsme na Pardubice, Staré Čivice, Přelouč, Chvaletice, Týnec nad Labem, Kolín, Velký Osek, Poděbrady, Nymburk, Bratronice a Bezděčín až do Mladé Boleslavi, resp. do garáže v Kosmonosích.

To byl úplný konec 7. Ćesko-Slovenského Raider srazu, ale byli jsme rádi, že jsme doma…

7. ČSRS hodnotím jako velmi zdařilý, až na ta horka. Ale co bychom chtěli – kdyby pršelo, bylo by hůř. Všichni jsme se dobře svezli, zasmáli a prožili zase nové zážitky. Kromě drobného ťukance se naštěstí nikomu nic vážnějšího nestalo a teď si jen přeji, abych toto konstatování nezakřikl a mohl jej napsat i po příštích akcích.

Opět děkuji všem, kteří se poslali své fotky a videa, takže jsem je mohl – opět s označením a laskavým svolením tvůrce umístit do společného „Raider“ Rajčete, odkazy k jednotlivým galeriím jsou také zde.

K této akci se lze také vyjadřovat na těchto stránkách v již dříve vytvořeném diskusním vláknu k 7. ČSRS 2021.