„JETy“, aneb „za vůní kerosinu“ (uskutečněná akce)

V krásný květnový den – 12.5.2018 jsme si dali poněkud „oddychovější“ vyjížďku s názvem „JETy“, aneb „za vůní kerosinu“.

Parádní počasí dalo tušit, že i den se podaří. Ani zdaleka nebyla zima, ale naštěstí ani horko a předpovědi škarohlídů – jakože bude pršet – se samozřejmě nevyplnily. Nechytly nás ani přeháňky a po pečlivém sledování Meteoradaru u Pekelných dolů rozhodl sám náčelník, že se „prosmýkneme“ mezi dvěma bouřkami… I to se povedlo – a kromě pár kapek poblíž Stráže pod Ralskem jsme si vodu neužili žádnou.

Po ranním setkání v Mladé Boleslavi jsme vyrazili rychlým přesunem do Mělníka, kde už na nás u ČP Shell čekala „pražská“ část – Martina, Zdeněk a Slávek. Po krátké pauze jsme pokračovali na Štětí, Litoměřice, Terezín, Lovosice a pěkným úsekem až kousek k Teplicím – tedy na modelářské letiště Suché.

I časově to vycházelo pěkně a v době našeho příjezdu byla právě pauza, takže jsme si mohli jako mnoho dalších zájemců a diváků prohlédnout modely pěkně zblízka přímo na stojánce. Mezitím jsme se průběžně všichni občerstvili pokrmy od dosti otrávené a nerudné majitelky stánku. (Asi ráno vykročila levou nohou… :-)  )

A v pravý čas začala další část leteckého představení. Mnozí z nás byli překvapeni, že vůbec existuje kategorie modelů s pravými – skutečnými tryskovými motory. A co teprve když piloti „nahodili“ a při pojíždění, nebo během motorových zkoušek na dráze před startem – měli jsme možnost vychutnat si tu pravou vůni spáleného kerosinu, který k nám proudil z výtokových trysek překrásných modelů…  Prostě skutečné letiště s nádhernou asfaltovou dráhou, stojánkou, pojížděčkou i spojkami, skutečné tryskové modely, skutečná aviatická atmosféra a navrch nádherné propracované modely z oblasti „vyšší dívčí“, kdy jen samotný nejlevnější tryskový motor stojí od 40-ti tisíc, ty „trošku větší“ kousky stojí bez problémů 100 tisíc i víc. Mnohé propracované modely pak cenově vychází za dva či více Raiderů, k tomu patřičná elektronika, dostatečně velká dodávka na převoz těch obřích krasavců, nadšení, chuť a tisíce hodin práce…. Zmíněný „smrad“, který všem pravověrným voní tak jako nejkrásnější parfém, byl jen poslední třešničkou na dortu při sledování vydařené akce.

Modelářské letiště v Suché je skutečně ukázkový stánek letecko modelářských nadšenců. Po občerstvení, prohlídce modelů jsme se natáhli do trávy a spokojeně sledovali letové ukázky pánů pilotů. A bylo skutečně na co se dívat. Nejen při dokonalých přistáních, ale také při parádních letových ukázkách nám aktéři ukázali, že své stroje mají skutečně „v rukách“…

Itinerář nás hnal dál a tak jsme se kolem druhé hodiny sešli znovu u našich strojů a vyrazili jsme dále. Poděkovat ještě musíme místním organizátorům a pánům, kteří hlídali naše stroje na parkovišti, takže jsme si tam mohli nechat bundy i přílby. Po odjezdu z modelářského letiště jsme  se kousek svezli po „dálnici“ (silnice č.63), sjeli jsme na Hliňany a pokračovali údolím Biliny do Trmic a přes Ústí nad Labem dál údolím Labe až do Děčína. Cesta poměrně jednoduchá, ale díky hezkému počasí a krajině ozdobené širokou řekou krásná. A to i když v Labi bylo minimmum vody s množstvím překvapujících „ostrůvků“ suchého dna. Za Děčínem jsme si vychutnávali údolí řeky Ploučnice a pokračovali jsme na Benešov nad Ploučnicí, Žandov a Českou Lípu, abychom dojeli do Zákup a odbočili na Pekelné doly.

Ty jsme samozřejmě projeli i uvnitř a někteří z nás zde také zaparkovali. Během občerstvení jsme diskutovali o další jízdě s ohledem na v úvodu zmíněné obavy z deště. A tak jsme se po krátké pauze a několika posledních společných fotografiích rozjeli do svých domovů. Naše „pražská a mladoboleslavská část“ jsme jeli na Brniště, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře a Osečnou, abychom se přes Kotel a Starý Dub stočili na námi oblíbenou trasu z Českého Dubu do Mnichova Hradiště. V Českém Dubu jsme lehce „pro jistotu“ dotankovali a přes Bohumileč, Podhoru a Mohelnici nad Jizeru jsme projeli Mnichovo Hradiště. Pak už jen pár kilometrů do Kosmonos a Mladé Boleslavi, kde jsme u ČP pořádně dotankovali a následně jsme si dali kávu, poslední krátké povídání a rozchod…

Opět to měl každý jinak, Tosha s Jankou krásných a spokojených 275 km, plus pěkný zážitek z hezkého dne s pohodovými kamarády.

Od Toshy je zde fotogalerie z vyjížďky „JETy“, aneb „za vůní kerosinu“ a tady je odkaz na fotogalerii od Sabbatha.

 

DISKUSE o uplynulé akci